Blogosvět je srandovní. Většina blogosvěta ze života je tvořená blogerkami ženami, neboť vylívat si veřejně srdíčko vždy příslušelo něžnému pohlaví a chlapáci to nejspíš mají zažité dodnes (nepodprouju emo). Raději tedy píšou o fotkách, technice, sbírají vtipné obrázky, ale nějak jsem tady moc nenarazila na zákoutí, kde by se týpek nebál udělat sám sobě terapii. A když už se poštěstí, je fajn si o výplních klučičího života a hlavně vztazích přečíst. Což shledávám nejen já, ale většina blogosvěta (čti ženy). Je zajímavé sledovat, jak se takový blog dokáže vyšvihnout na žebříček popularity, neboť jsou k němu ženy podvědomě a magicky přitahovány a ačkoliv si to neuvědomují, snaží se mu individuálně zalíbit. Jsou-li obě strany nezadané, mezi ženami se může strhnout až drobná potyčka o dotyčného blogera, založit imaginární fanklub, a vidina umístit se v přátelích blogera je také příjemná. To má tím pádem pozitivní dopad na blogerovu duši, protože co si budem povídat, když jendomu hodně lidí a hodně lidí opačného pohlaví navštěvuje blog, je to chutné pro sebevědomí a pohon psát dále. Blogerovi by to tedy mohlo "odlehčit" a ještě více ulevit z jeho splínů a inspirovat například jeho známé nebo náhodného klučičího návštěvníka k založení podobného blogu. Takže by se počet mužských blogů ze života zvýšil. Zvýšil?

Čili, smysl tohoto článku spočívá v následujících větách:

• blogovat je příjemné a užitečné
• většina blogů je ženských (si myslím, vyveďte mě směle z omylu)
• chlapáctví nespočívá v pařezovitosti
• a jetsli si myslíte, žes e do někoho navážím, ano, navážím, a to do vás, kteří si to myslíte, neboť jsem neměla v úmyslu ěnkoho urzait či zmiňovat.

(Nemůžu si pomoct, tenhle článek mi přijde divný, ale potřebovala sjem to někam napsat. Eh.)