Zažili jste už někdy opětovanou lásku? No dobře, nemusí to být láska jako láska, stačí pouhé zalíbení. Například když hezký objekt zachytí váš pohled, vy se usmějete a on vám úsměv opětuje. A pak to třeba pokračuje dál...

Je to nádherný pocit, to teplo kolem srdce a radost, která se vám rozlévá po těle a rozsvítí zbytek dne.

Cítím se jako paní Madeleine z přízemí v Améliině domě poté, co obdržela dopisy od svého manžela. (Ve skutečnosti je napsala Amélie v rámci plnění dobrých skutků.) Ne že bych to tak intenzivně prožívala a dokonce mi ani nikdo nepsal. Malinká skutečnost, ale jak se dokáže stát hlavním bodem dne... Co na tom, že ty "dopisy" mohou být falešné? Co na tom, že všechno může být úplně jinak, když můžu doufat, snít a cítit se tak hezky?

Jsem na budoucnost hrozně zvědavá.

(PS: Ale nejdřív musím statečně zmáknout matiku.)