Tak jsem se včera ptala p.p. Bárty, jak je na tom s mýma povídkama - dávala jsem mu totiž před nějakou dobou přečíst Červenou, Bílou a Černou (z Opálu). Přelouskal to před nějakou dobou a už si nepamatoval poznámky k tomu, tak říkal, že si mírně osvěží paměť a pak mi je dodá. Měl ty povídky u sebe asi dva měsíce, ale nechtěla jsem na něj tlačit, protože vím, že je hodně vytížený - pořád. Ale než odešel, ptal se, jestli by mi nevadilo, kdyby si nějaké výtvory přečetli někteří Bezejmenní (však víte, skupina umělců od nás ze školy, ať už stávajících či bývalých, jejichž akce jsou dosti oblíbené) a vyjmenoval je. Málem mi spadla čelist. Cože? Bezejmenní? Přečíst si mě? Ale úplně mě dorazilo, když dodal, že se jim o mně párkrát zmiňoval a chválil mne (!!!) a jsou na ty kousky hodně zvědaví. Někdy mi prý dá nějaký kontakt a můžu jim něco poslat, že to není potřeba tisknout...

... uuuf, lidičky, totálně mi to rozsvítilo den. Znamená to pro mne totiž čest, že o mou tvorbu - začátečnickou, nezralou, neznámou - projevili zájem tihle lidé. Jupí!