
Někdy se poštěstí a divák si kromě výborného filmu užije i výbornou hudbu k tomu. Když jsem hltala Casino Royale, moc jsem hudbu nevnímala, tolik jsem byla zaujatá filmem, ale pak, po několikátém zhlédnutí (nikdy mě neomrzí, hehe), jsem zjistila, ta hudba je jedním z faktorů, proč je CR má "srdcovka". Jistě, podle recenzentů je to jeden ze slabších počinů dvorního "bondovského" kompozitora Davida Arnolda, ale já si prostě nemůžu pomoct. Soundtrack tepe neklidností, potlačovanou energií, která záhy vybuchuje na povrch, podezřele klidné melodie v sobě skrývají nádech zlověstnosti, ale dokáží být i malebně krásné a třpytí se jemnými barvami. Jsou jako mnohovrstvá průsvitná látka, každá vrstva nese určitý význam. A jako stříbrná nit se celým dílem vine proslulé James Bond Theme, smísené s prvky You Know My Name, hlavní písně filmu. Tak to vidím já, zamilovaná do atmosféry, postav a vlastně celého Casina Royale. Ne každému se může líbit, ale já již mám jasno.

Hodně dobře se mi u něj píše v mém oblíbeném žánru (thriller), díky němu jsem překonala podivný pisatelský blok-neblok a skvěle se u něj odreaguju.
Vypíchnu třeba African Rundown (člověk úplně cítí ten adrenailn a nebezpečí), Solange (smyslná), I´m The Money (vlak, cesta) , Vesper ("osudová"), The End of Aston Martin nebo City of Lovers (romantická, momentálně si ji můžete poslechnout i ve Stereu nahoře v Menu

Track List