Wikipediovské Benátky

26. 12. 2007 | † 25. 12. 2010 | kód autora: QMs

Benátky v současnosti z pohledu Wikipedie.

BENÁTKY

- (italsky Venezia) je hlavní město severoitalské oblasti Benátsko. Je vystavěno na laguně s nespočtem kanálů a mostů. 14. - 24. února se vždy v ulicích rozproudí Benátská noc.

Geografie

Rozloha: 412 km²

Počet obyvatel: 271 251

Části obce: Mestre, Marghera, Murano, Burano, Giudecca, Lido di Venezia

Sousední obce: Campagna Lupia, Cavallino-Treporti, Chioggia, Jesolo, Marcon, Martellago, Mira, Mogliano Veneto (TV), Musile di Piave, Quarto d'Altino, Scorzè, Spinea

Historie

Původně etruské město se postupně stává po rozpadu západořímské říše rozhodujícím mocenským centrem Středomoří a hlavním městem Benátské republiky. Zajišťovalo obchod s Orientem a mělo v podstatě monopolní postavení. Jeho politické ambice vedly k útokům proti Cařihradu, což přispělo k jeho pádu do rukou Arabů a následnému kolapsu rozmachu Benátek jako mocnosti, protože Arabové město odřízli od přístupu do Indie a Číny.

V roce 1987 bylo město zařazeno do dědictví UNESCO.

Popis města

Benátky jsou kouzelné dóžecí město omývané vlnami laguny, které je poseto 118 malými ostrov

. Krásu ostrovů umocňuje panorama na Serenissima, jejich nespočet kupolí a zvonů. Ostrov Lido má také krásné, dlouhé a jemné pláže.

Kanály a mosty

Hlavní ulice nahrazuje asi 100 kanálů. Ve městě je přes 400 kamenných mostů a asi 15 000 domů, které stoji na dubových kůlech zaražených do moře. Dopravní tepnou je Canal Grande, 4 km dlouhý a asi 70 m široký. Spojuje hlavní nádraží s náměstím svatého Marka (ve tvaru S). Jeden s nejznámějších mostů je Ponte di Rialto. Mramorový oblouk 48 m dlouhý, zajímavý dvěma řadami obchodů. Ve městě zajišťuje dopravu asi 500 gondol, které dnes slouží především turistům.

Stavby

Vzhled Benátek je nasycen kulturou a uměním, počínající od roku 1063 Markovým kostelem pokračující Dóžecím palácem 12. - 15. století, renesanční stavby - knihovna Sansovino a kostel svatého Giorgio Maggiore, z téže doby až k baroknímu kostelu sv. Marie della Salute a zase zpět k Piazza před Markovým kostelem, zdobené arkádami - na každém kroku archeologické poklady, které uvnitř uchovávají další mistrovské díla.

Dóžecí palác je stavba plná protikladů, dole je uvolněný a vzdušný, nahoře vroubkovaný a strohý. Vládní budova postavená pro radní města připomíná stonožku, která se prochází podél Piazzetta s oběma pilíři svatého Theodora a Marka. Tak jako kdyby tyto arkády byly pokračovaní pilířů, na kterých stojí benátské stavby. Gotická stavba vznikla v letech 1309-1442, potřebovala tedy skoro polovinu století k dozrání, zničilo ji totiž množství požárů.